log877

1 2 3 4 5 6 10 100_7825 100_7827 100_7832 100_7989 Pilaovi_27.7 5 WP_20150921_17_28_25_Pro WP_20150921_17_30_19_Pro

Táhneme za jeden provaz

Do programu „Učí (se) celá rodina“ minulé září nastoupilo plno mladých a energických lidí, kteří se rozhodli podporovat ohrožené rodiny v jejich životní situaci. Součástí týmu jsme se stali i my dva – Eva Krčálová a Matěj Labuť. Rádi bychom vám přiblížili naši práci sociální pracovnice a pedagogického pracovníka i to, proč je důležitá spolupráce v týmu a proč je lepší jezdit ve dvou.

V Aufori pracujeme na jednotlivých klientských případech v tzv. minitýmech. Ty zahrnují vždy všechny pracovníky, kteří se podílejí na řešení těžké životní situace klientů. V našem případě je to sociální práce, která se prolíná s prací pedagogickou. Společně máme klientku, která řeší domácí násilí a partnerskou krizi – muž je slovně i fyzicky agresivní, často v přítomnosti dětí. Od doby, kdy tato krize v rodině nastala, se chování nejmladšího syna Michala změnilo - začal mít výchovné problémy, a to jak doma, tak ve škole. Michal má neomluvené hodiny, ze školy nosí poznámky. Doma se k matce chová hrubě a agresivně tak, jak vidí u otce. Naše úkony v rodině se musí navzájem koordinovat a navazovat na individuální potřeby každého člena rodiny. V tomto případě se zaměřujeme na zlepšení vztahu mezi matkou a synem a snažíme se vytvořit co nejbezpečnější prostředí pro komunikaci. Sociální a pedagogická práce jde v ruku v ruce. Sociální pracovnice podporuje matku v jejím těžkém životním rozhodnutí (odchod od manžela) a reaguje na potřeby dítěte (styk Michala s otcem). Pedagogický pracovník během spolupráce s Michalem při doučování navazuje vztah založený na důvěře a poskytuje mu pozitivní vzor. Díky tomu se děti pedagogům často svěřují se svými problémy a starostmi.

Jelikož je naše služba poskytována v terénu, jsme často na cestách vlakem nebo autobusem. A vyskytnou se i okolnosti, které nemůžeme ovlivnit. Paní Janě byla poskytnuta pomoc v podobě potravinového balíčku, který si však nemohla z důvodu zdravotního stavu vyzvednout. Proto jsme pro potravinový baliček jeli my. Pro rodinu jsme vezli dvě velké banánové krabice plné potravin včetně oleje, cukru, konzerv a mouky. Při nástupu do MHD nás překvapilo množství cestujících, kteří z nás a z dvou velkých a těžkých krabic nebyli zrovna nadšení. Celou cestu jsme drželi krabice téměř nad hlavami. Při příjezdu na vlakové nádraží, odkud jsme se měli dopravit do místa bydliště klientky, jsme zjistili, že schůzka neproběhne a společnými silami jsme potravinový balíček uskladnili v prostorách Aufori. Z toho vyplývá, že je dobré mít po ruce parťáka na cesty, se kterým můžete spojit své síly a zvládnout i náročný úkol.

Jak to tak bývá, každý z nás občas na něco zapomene. I našim klientům se sem tam něco takového nevyhne. Často dojíždíme do míst, odkud jezdí spoje např. jednou za dvě hodiny a není možné se dopravit jinak. Jak zaplnit čas, v případě, že klient zapomene na schůzku a není doma? Tento prostor využíváme pro řešení dalších postupů při práci s klienty (ideálně se zmrzlinou v ruce). V zimním období nám poskytne střechu nad hlavou autobusová zastávka nebo vlakové nádraží. V případě nouze a nedostatku tepla mapujeme terén mírným poklusem J.

Tímto článek jsme chtěli přiblížit spolupráci pedagogického a sociálního pracovníka, která může být stresující, ale i obohacující. Práce v terénu je náročná, a proto je velmi důležité táhnout za jeden provaz.

Autoři článku:

Bc. Eva Krčálová

Eva K. - zmenšené

Bc. Matěj Labuť

Matěj L.-zmenšené

Více o programu Učí (se) celá rodina: www.aufori.cz 

Kontakt:

Mgr. Nela Henclová, vedoucí programu na Hradecku

778 040 058, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

 

Kalendář akcí

listopad 2018
Ne Po Út St Čt So
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1