log9

1 2 3 4 5 6 10 100_7825 100_7827 100_7832 100_7989 Pilaovi_27.7 5 WP_20150921_17_28_25_Pro WP_20150921_17_30_19_Pro

Spolupráce s Aufori? „Nechceme nikoho jiného”

V roce 2019 jsme v rámci programu „Učí (se) celá rodina“ začali spolupráci s rodinou, na kterou nás odkázala pracovnice OSPOD. Jednalo se o paní K. a její vnučku Verču*, kterou měla v péči a která potřebovala doučování. Za holčičkou proto nejdříve začala pravidelně chodit pedagožka z našeho programu. Postupně jsme mapovali situaci rodiny a zjišťovali, s čím můžeme pomoci.

Stěžejní bylo v počátcích naší spolupráce zajištění komunikace se školou, ze které klientka měla obavy a která neprobíhala, což působilo další problémy. Ty se ještě umocnily s přechodem na distanční formu vzdělávání. 

Také bytová situace rodiny nebyla vyhovující. Rodina bydlela v malé místnosti bez potřebného vybavení, bez sociálního zařízení a Verča neměla žádný prostor pro sebe ani místo, kde by se mohla připravovat do školy. Rodina měla jen jednu postel a rozkládací gauč, kuchyňskou linku bez sporáku, proto na vaření používali elektrickou dvouplotýnku. Stůl byl v místnosti jeden a byl velmi malý, Verča si musela psát úkoly na něm, i když byl spíše používán jako jídelní. Byt měl stará okna, jedno nešlo dokonce ani pořádně zavřít, a to byl z důvodu vytápění pouze starými kamny v zimě problém. Toaleta, kterou rodina používala, byla přístupná z chodby a byla společná pro více bytů. Osobní hygiena byla prováděna v přenosné vaně, ve vodě ohřívané na kamnech.

V rodině jsme po domluvě také pomáhali se zlepšením její finanční situace. Klientka byla na péči a výživu vnučky sama a rodiče platili výživné nepravidelně nebo vůbec. Paní K. měla problém s hledáním stálého zaměstnání a dlouhodobě využívala podporované zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. To ale bylo vždy jen na určitou dobu, po jejímž uplynutí se musela jít opět registrovat jako uchazeč o zaměstnání, což vždy zhoršilo finanční situaci rodiny.

Jaká je situace rodiny nyní, po zhruba dvou a půl letech spolupráce?

Z malé přeplněné místnosti bez vlastního sociálního zařízení se rodina přestěhovala do většího, městem zrekonstruovaného bytu. Rodina nyní může využívat plně vybavenou kuchyň a také koupelnu se sprchovým koutem, která je součástí bytu. Díky většímu prostoru může mít každý člen domácnosti svou postel. Verča má také svůj prostor na trávení volného času a stůl na psaní úkolů.

Podařilo se také sepsat návrhy k soudu a zařídit strhávání výživného ze mzdy otce, díky čemuž částky chodí rodině včas včetně splátek dlužného výživného. To velmi vylepšilo finanční situaci rodiny a klientka i díky tomu úspěšně splácí své dluhy vůči obci. Zatím pracuje v rámci podporovaného zaměstnání, ale poprvé v životě má pro svou vytrvalost a pracovitost od jara přislíbeno stálé zaměstnání za vyšší než minimální mzdu.

Kromě doučování v našem programu proběhla domluva se školou a naše pracovnice oslovily nadaci, prostřednictvím které se podařilo zafinancovat doučování Verči také ve škole. Velká změna proběhla také v přístupu klientky ke škole. Zpočátku měla z komunikace se školou obavy, na schůzky do školy nechodila a nevlastnila ani mobilní telefon, takže kontakt probíhal pouze nahodile na ulici nebo zprostředkovaně přes sociální a pedagogické pracovníky. Díky dlouhodobému motivování klientky a zajištění doprovodů na schůzky s třídní učitelkou se podařilo navázat oboustrannou důvěru a v případě potřeby se nyní daří vše v klidu a efektivně řešit. To bylo podstatné i při přechodu na distanční výuku. Pedagožka našeho programu pomáhala s plněním změněných studijních nároků. Nejprve nosila úkoly ze školy a nadále podporovala rodinu v komunikaci s třídní učitelkou. Škola nabídla Verče možnost docházet do školy a připojovat se k online výuce alespoň 2x týdně za pomoci a přítomnosti přiděleného učitele. Po krátké době se ve spolupráci s nadací podařilo pro rodinu vyjednat notebook, klientka zajistila internet a Verča se mohla začít připojovat na výuku formou videohovorů se svými spolužáky také z domova.

Dlouhodobé úsilí všech zúčastněných vedlo k Verčině lepšímu chápání učiva, udržení studijního prospěchu, ale také celkově k lepším životním podmínkám a větší spokojenosti rodiny. Rodina sama hodnotí naší spolupráci pozitivně: “Jsme se spoluprací spokojení. Pomohlo nám to. Nechceme nikoho jiného.” A jak vidí nyní spolupráci třídní učitelka Verči? To si můžete přečíst ve vzkazu, který Verunce a babičce napsala…

vzkaz

*jméno bylo změněno

Autorky:

Bc. Anežka Kalandrová, sociální pracovnice programu Učí (se) celá rodina na Náchodsku

Mgr. Šárka Jirásková, pedagožka programu Učí (se) celá rodina na Náchodsku

Ilustrativní foto k článku:

dobrá praxe Verča 2 zmenšené

dobrá praxe Verča 1 zmenšené 

 

Kalendář akcí

listopad 2022
Ne Po Út St Čt So
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3